Husí peří Mühldorfer

Proč péřové polštáře a přikrývky

Peří je nejlepším izolačním materiálem používaným v přikrývkách a polštářích. Je lehčí, skladnější a má vyšší tepelný odpor. Zajištění vyššího tepelného odporu je dosaženo strukturou peří, která brání proudění vzduchu a vytváří tak perfektní izolant.

Pro výrobu polštářů a dek se používá pouze prachové a krycí peří. Nepoužívá se peří z křídel ani ocasní pera, neboť jsou tuhá a lámavá.

Kvalita peří 

Nebudeme-li brát v úvahu takzvaný „péřový reciklát“ (viz níže) používá se pro výrobu polštářů a přikrývek pouze peří z hus a kachen, z divokých ptáků pak peří mořské kajky. Jak už jsme popsali výše kachny a husy jsou dnes chovány na maso, a peří se získává při jejich porážce. Nejlevnější je peří kachní, neboť spotřeba kachního masa je výrazně vyšší než spotřeba masa husího. Nejdražší je peří kajčí, neboť se získává pouze sběrem po ukončení hnízdění a lze jej získat jen omezené množství (pravého Islandského kajčího peří se získává jen asi 150 kg ročně).

Prvním a nejdůležitějším znakem kvality peří v péřových výrobcích je podíl prachového a krycího peří. Ten se vyjadřuje zlomkem případně jiným poměrovým číslem a nejčastěji se používá 70/30, 90/10 případně 100, přičemž první číslo udává množství prachového peří a druhé peří ostatního.

Dalším znakem kvality peří je tzv. plnivost. Ta se měří jako objem, který zaujímá určitá hmotnost peří. Používá se většinou anglický výraz „fill power“ (or loft) a měří se kubické palce na OZ (unce). Pro názornost obrázek zde.

 

 
Obecně platí, že čím větší číslo FP tím kvalitnější peří, neboť obsahuje větší množství prachového peří s velkými „clustry“ (velká prachová peříčka). Logicky pak na stejnou hmotnost dosahuje peří s vysokým FP většího objemu. Nejlepší prachové kachní peří má plnivost cca 700, husí peří  600 – 900 a kajčí peří  800 – 1200.

 

Při výrobě péřových polštářů a přikrývek se kromě těchto zakladních parametrů používají ještě dva důležité údaje

* Tzv. Oxygen numer – toto číslo určuje přítomnost organických materiálů v peří. Standardní stupnice je 0-30.  Aby mohly být péřové výrobky označeny za antialergenní, musí toto číslo být menší než 4

* Tzv. Turbidity test (česky - test nečistot). Při tomto testu se měří množství neorganických látek obsažených v peří (např. prach a další nečistoty). Standardní stupnice je 20-1000, čím vyšší číslo, tím čistší peří je. U nejčistšího peří se uvádí Turbidity 1000+. Zde se firma Muhldorfer muze pochlubit nejvyšší čistotou a veškeré peří používané firmou Muhldorfer musí projít Turbidity 1000+ testem.

 

Získávání peří

Až do roku 2010 se v Evropě peří běžně získávalo škubáním hus či kachen v době tzv. přepeřování. V tomto období (většinou 2x ročně) se vodní ptáci vlivem změna klimatu sami zbavují „starého“ peří a peří se jim automaticky vyměňuje. Pěstitelé hus a kachen dokázali velice přesně poznat kdy toto období nastává a husy čí kachny tzv. „oškubali“ (používaly se k tomu speciální hřebeny či kartáče, kterými se peří vyčesalo). Správná doba kdy je možné „škubání“ provádět závisí především na klimatických podmínkách a na stravě a poznala se podle toho, že husy i kachny začaly samy přirozeně „pelichat“, peří šlo poměrně dobře vyčesat a především nesmělo při vytržení obsahovat žádnou krev. Toto peří bylo jednoznačně nejkvalitnější a zkušení výrobci péřových polštářů a přikrývek měli své stálé dodavatele kteří jim peří 2x ročně dodávali.

Bohužel s postupující industrializací se tento proces přenesl do velkochovů, kde dobu pro „škubání“ určil mnohdy člověk bez ohledu na přirozené přírodní procesy a při tomto škubání docházelo jednak k týrání hus a kachen a jednak ke znehodnocení peří, které nebylo plně dorostlé a obsahovalo zbytky krve. V roce 2011 EU plošně škubání hus a kachen zakázala a peří se dnes smí získávat pouze z mrtvých zvířat.

Většina peří na světě se dnes dováží z Číny, neboť spotřeba kachen a hus je v této části světa mnohem větší než kdekoli jinde na světe. V Evropě se v dnešní době chovají husy a kachny především na maso, většinou v uzavřených prostorech a kvalita peří s výjimkou malochovů a několika málo zemí (především Maďarska, Rumuska a Ruska) je spíše průměrná. Obecně platí, že čím méně člověk zasahuje do přirozeného prostředí hus a kachen, tím lepší peří. Velice důležité jsou samozřejmě i klimatické podmínky ve kterých husy a kachny žijí a také strava. Proto mezi nejkvalitnější peří patří peří kanadských, případně tzv. sibiřských hus. Zde je potřeba dát velký pozor, neboť se nejedná o peří sibiřské divoké husy, ale husy pěstované v chladných oblastech Ruska. Odtud také pravděpodobně vznikl název "peří sibiřských hus" neboť Husa sibiřská jakožto druh husy vůbec neexistuje. Za tzv. sibiřskou husu lze považovat pouze husu Branta ruficollis, jejíž peří se ale nepoužívá jednak proto že se jedná o chráněný druh živočicha a jednak proto, že je tmavé.

 

Na co dát pozor pří výběru péřové deky a polštáře

  • peří z recyklátu (směs různých druhů peří od vodních i suchozemských ptáků)
  • poměr prachového a clasického peří
  • kvalita sypku (samozřejmostí by měly být 100% přírodní materiály bez příměsí)

 

Husí nebo kachní peří

*      Rozdíl v plnivosti je minimální a kvalitní kachní peří může být i lepší než nekvalitní husí

*      Husí peří ma větší „clustery“ a pokud je kvalitní, má i větší plnivost

*      Kachní peří může být cítit – to je dáno tím, že husa jí jenom trávu, kdežto kachna sežere všechno

 

Péče o péřové deky a polštáře

*      Prát, ideálně odborně

*      1x za 2-3 roky nechat u nás odborně vyšistit a vyměnit sypek